Zaslouží si ryba úctu???
Ahoj všem,
k napsání tohoto článku mě přivedl nedávný, mohu říct, že otřesný zážitek z jedné ze svazových vod na pomezí Vysočiny a Jižní Moravy. Jedná se o rybník kam jezdím již léta, je poměrně dobře zarybňován místní organizací a také díky této činnosti se zde dají ulovit opravdu kapitální kousky (pozn. co moje paměť sahá nebyl nikdy sloven). Pro dokreslení uvádím, že já jsem zde chytil největšího kapra 89 cm 18 kg, amura 102 cm 12 kg a svoji největší štiku 115 cm, všechny ryby byly po úspěšném zdolání vráceny vodě. Několikrát se mi zde podařilo zaháčkovat taková torpéda, že jsem neměl šanci je na použité vybavení ani obrátit, holt dostaly šanci a využily jí o tom to rybaření je. Ale abych se vrátil k tématu, spolu s kamarádem na tomto rybníku trávíme pravidelně 1. týden v květnu, ať je hodin kolik chce, tak i letos jsme se vypravili na tradiční pobyt. Po našem příjezdu jsme obsadili místo hned u hráze a začali vybalovat, honem honem, rychle rychle, ať se koupou háčky ve vodě, měli jsme štěstí, asi po dvou hodinách po našem příjezdu dorazila partička rybářů ze severu Moravy a bylo na nich vidět zklamání z obsazení místa, nicméně místa je tam dost, tak se rozbalili pár metrů od nás. Asi po dvou hodinách bylo vše jak má být a čekalo se na první záběry. Ty opravdu zanedlouho přišly, zdolání - fotečka - troška popichování ( mám dalšího, co Ty ho......nochyte?, znáte to), zakapat ranku po háčku a šup do rybníka. To jme, ale již troch znervózněli, protože z druhého tábora k nám asi po třetí rybě dolehl útržek rozhovoru: "...... ti kreténi to všecko pouští .....", jen jsme se po sobě podívali: "zase masaři", podle toho co si přivezli tady budou minimálně týden, jsou čtyři 4x7=28, a to jen pokud budou ctít pravidla, mráz mi přeběhl po zádech. Naštěstí se po prvním dnu moc nechytalo, ale i tak byla jejich snaha o lovnou míru jakékoliv ryby až trapná, mám dojem, že s sebou měli i skřipec a natahovali a natahovali. Opravdové zděšení přišlo ráno, třetího dne chytání, nekomromisní jízda, pípák řval a prut snad převrátil stojan, měli ho tam. Asi po dvacetiminutovém zdolávání propukl u "sousedů" nehorázný řev a jásot, pan Kapr 94 cm, co jsem viděl nádherný lysec, váhu mohu jen odhadnout na dobrých 22 Kg, překonali jsme svoji averzi a šli se s kamarádem kouknout, opravdový pan Kapr, ale raději bych tam ani nebyl. Po změření putoval nemilosrdně do středně velkého vezírku za 2 dalšími kapříky, po našich protestech k takovému zacházení s rybou jsme byli nevybíravě vykýzáni, ať si hledíme svého, že nám do toho taky nekecají. Ještě jsme zaslechli telefonát:"....přijeď si pro kapra má přes devadesát....... No, snad alespoň dostane šanci někde na soukromém revíru." Malá, ale přece jen útěcha, nejsem příznivcem dodavatelský služeb ve smyslu ze svazovky k soukromníkovi, byť je to lepší než na pekáč. To nejhorší nás ale teprve čekalo, další den ráno nás zaujal nezvyklý ruch z tábora masařů, samozřejmě pan Kapr v malém vezírku a mělké vodě nepřežil, s patřičným obřadem byl na své poslední cestě doprovozen nepublikovatelnými nadávkami a uložen na místo svého posledního odpočinku (hozen do nedalekého příkopu do křoví). To jsme již nevydrželi, sbalili jsme svoje saky paky a pryč. Ještě téže noci jsme se k rybníku, ale vrátili spolu s několika dalšími rybáři, se kterými jsme se o tento zážitek podělili. Pan Kapr se odvděčil, blesková akce znamenala zničení prakticky celého arzenálu a vypuštění několika kapříků zpět do rybníka, bohužel ne všech.
Nechci, aby byla odplata pana Kapra brána jako návod, jak dostat od vody "rybáře", kteří postrádají jakoukoliv úctu k přemoženým rybám a podobným způsobem drancují svazové vody. Spíše je to důvod k zamyšlení zda není na čase změnit pravidla hry, je mi naprosto jasné, že ve vodě nemohou zůstat všechny ryby, které do ní byly vysazeny, ale je mi také jasné, že pokud se budou na březích objevovat podobné partičky, prodávající své úlovky do hospod, restaurací, soukromých revírů apod., nebude zarybňování schopno pokrýt toto drancování našich vod. Pakliže vezmu v úvahu, že rok má 53 týdnů a v zimních měsících se např. kapři prakticky neloví, neměl by být stanoven maximální počet ponechaných ušlechtilých ryb, třeba 20 kusů a nachytej si je třeba za jeden den. Myslivci mají také povolen odstřel pouze omezeného počtu zvěře, snad aby se dostalo na všechny. Samozřejmostí je pak stanovení horní lovné míry ponechané ryby, tato by měla být stanovena u všech druhů ušlechtilých ryb. Další z cest, kterou by se dle mého názoru měl rybářský sport vydat je zpřísnění sankcí za nedodržování rybářského řádu a vyjímkou by nemělo být doživotní odejmutí povolenky, u opakovaných závažných přestupků, kterým zcela jistě zacházení s ulovenou rybou je. V neposlední řadě se také jedná o zpřísnění dohledu nad výkonem rybářského práva a zvýšení počtu kontrol oprávněných osob.